8.7.1947: Денот кога се урна две ЕТВ во Розвел

28. 07. 2022
6-та меѓународна конференција за егзополитика, историја и духовност

V podvečer 2. července 1947 byl pozorován létající talíř u Roswellu letící směrem na severozápad. Nezávisle na tom se následující ráno po noční bouřce vydal William Brazel se synem a dcerou obhlédnout své pozemky, když v tom na jednom z nich narazil na spoustu podivných stříbřitých úlomků. Nedokázal je identifikovat. Byla jimi poseta obrovská plocha a odháněly mu dobytek. A tak jich pár vzal sebou, když jel o 4 dny později do 127 km vzdáleného města Roswell.

William Brazel

Místní šerif Wilcox byl ale stejně bezradný jako on a proto záležitost nahlásí na nedalekou leteckou základnu, kde sídlí elitní bombardovací eskadra číslo 509. Z té záhy dorazí bezpečností důstojník, major Jesse Marcel. Ani on ale neví o žádném leteckém neštěstí a navíc materiál, který odolává veškerým pokusům o rozříznutí, ohnutí, spálení, či zlomení, v životě neviděl a ani o něm neslyšel. Odjíždí proto hned na farmu, aby tu ještě s jedním mužem v civilu a farmářem trosky posbírali. To jim zabere celý následující den (7.7.1947). Trosky mají být dopraveny na vojenskou základnu v Roswellu a na příkaz plukovníka Blancharda následně převezeny na leteckou základnu ve Wright-Patterson. Major Marcel ale cestou zpět na základu v Roswellu neodolá, a byť už je hodně po půlnoci, zajede domů, aby trosky, o kterých věří, že jsou zbytky ETV, ukázal manželce a 12letému synovi.

Podívejte, vypadá to jako kov, je to pevné a přitom tenké jako folie z krabičky cigaret. Odolává to všem běžným pokusům o zničení. Když to zmuchláš, vrací se to do původního tvaru. Na některých částech jsou navíc symboly připomínající hieroglyfy.

Následující den dostanou věci úplně jiný spád. Armáda neprodyšně uzavře okolí celé farmy. Brazel je oficiálně na několik dní uvězněný s tím, že mu bylo řečeno, že s ohledem na bezpečnost státu nemá o věci s nikým mluvit. Majoru Marcelovi vojenští nadřízení další zkoumání trosek neumožňují.

Jesse Marcel

Jesse Marcel

Vojáci na ranči pročesávají metr po metru a vše podezřelé putuje na základnu, která pak vydá, 8. července 1947, šokující zprávu:

Letiště pozemních sil v Roswellu s potěšením oznamuje, že ve spolupráci s jedním místním rančerem a šerifovým úřadem v Chaves County získalo jistý disk.

Tato zpráva vyvolá obrovský rozruch. Během pár hodin ale armáda vydá další prohlášení – vlastně spíše omluvu za nedorozumění:

V žádném případě se nejedná o létající talíř, ale o obyčejní meteorologický balón, který se zřítil kvůli bouřce.

Ufologové ale mají jasno. Původní zpráva byla dementována ne kvůli chybnému závěru, ale protože byla pravdivá. Vláda podle nich prohodila původní trosky za zbytky z meteorologického balónu a teď se snaží zahladit stopy, izolovat, či zastrašit svědky. V novinách se přesto dál objevují zprávy o pozorování ET/UFO a mezi lidmi se zase šíří zvěsti, že se krom trosek našly ještě větší kusy lodí a v nich těla mimozemšťanů, která teď vláda někde skrývá (Area 51 – S4).

Více než půlstoletí si ufologové stály na svém, skeptici se jim smály a na Roswellskou událost se pomalu pozapomnělo. Pak ale došlo k několika událostem.

V roce 1994 vydalo americké letectvo 900 stránkovou zprávu o přísně tajném projektu Mogul, během kterého měla armáda vypouštět vysoko létající balóny se speciálním zařízením na detekci sovětských jaderných testů. Součástí balónů měly být i kovové radarové reflektory a některé jejich části měly být slepeny lepenkou dodanou výrobci hraček.

Když se pak jeden z balónů zřítil u Roswellu, bylo třeba celou záležitost rychle ututlat. Syn majora Marcela, jehož otec tenkrát složit slib mlčenlivosti, své rodině řekl ať na to zapomenou a ať o tom s nikým nemluví, protože se to nikdy nestalo, s tím rozhodně nesouhlasil.

Určitě se nejednalo o meteorologický balón. Byl to rozhodně nějaký prostředek k létání. Ty symboly si navíc pamatuji a určitě se neshodují s těmi, které jsou na té údajné lepící pásce.

O rok později (1995) přijde britský filmový producent Santilli s tím, že před lety získal od tajného zdroje černobílý film z roku 1947 zachycující pitvu jednoho z mimozemšťanů, který prý pocházel z vraku nalezeného u Roswellu. Americká stanice Fox film koupí a odvysílá jej 30 milionům diváků. Ufologové jsou nadšení, skeptici však začnou šťourat. Podle nich jde o recesistický podvrh, mimo jiné protože se v nahrávce objevuje telefon se šroubovicově točeným kabelem, který se v té době ještě nepoužíval (až od 1957) a pak také pro způsob, jakým patolog ve videu drží skalpel.

http://www.youtube.com/watch?v=IwQs_ChLAMI

Dva roky na to (1997) uvolňuje Americká armáda další dokument s názvem Roswellská zpráva – případ uzavřen. V něm se píše o testech, při kterých byly z výškových balónů shazovány antropomorfní loutky. Cílem bylo zjistit, v jakém stavu by se na zem dostali astronauti, pokud by se v těchto výškách katapultovali. Tolik na vysvětlenou o záhadných tělech. Tentokrát si ale zase dají pro změnou velkou práci ufologové. A vyplatí se jim to. Podaří se jim totiž zjistit, že loutky, tzv. crash test dummies, se začaly používat teprve v roce 1953, tedy šest let po Roswellské události. Navíc je dost podezřelé, že armáda si vymýšlí stále nové a nové legendy.

Dodnes tedy není zcela jasné, jak daná událost přesně proběhla. Pro ufology je to klasickou ukázkou toho, že se vláda snaží ututlat fakta o existenci mimozemské civilizace. A tak se Roswell (město) stalo poutním místem pro různá setkání, oslavy a konference. Na místě havárie je umístěn pomník (velký kámen) jako vzpomínka na pět mrtvých mimozemšťanů, kteří při havárii zahynuli.

V roce 1978 Stanton T. Friedman udělal s rozhovor Jesse Marcelem, který mimo jiné prohlásil, že úlomky nalezené na ranči Williama Brazela: „…nepocházeli z tohoto světa“. Marcel byl přesvědčen, že skutečná povaha a podstata trosek byla armádou zatajena. Též řekl, že na místě trosek bylo nalezeno několik malých trámků o rozměrech 2,42 až 3,2 cm2, na kterých byly neznámé, hieroglyfům, podobné znaky. Byly vyrobeny z něčeho, co se dalo vzhledem a hmotností přirovnat k balzovému dřevu. Přesto se nedaly zápálit.

Jesse Marcel Jr

Jesse Marcel Jr

Syn Jesseho Marcela, Jesse Jr. rozdělil trosky do tří kategorií:

  1. materiál připomínající svými vlastnostmi fólii s šedou metalízou na povrchu
  2. materiál na první pohled připomínající bakelit v hnědočerné barvě
  3. nosníky s fialovými hieroglyfy

Seržant Frederik Benthal, fotografický specialista, prohlašoval, že on a cpl. Al Kirkpatrick letěli z Washingtonu DC fotografovat cizí trosky a neznámá těla. Nejdříve byli navědedeni severně od města ke straně, kde Benthal řekl, že viděl pohybovat se zakryté kamiony s troskami. Pak byl Kirkpatrik poslán na jiné místo, kde se sbíraly kusy a Benthal byl převezen do nedalekého stanu, kde vyfotil několik malých těl, ležících na desce. Kirkpatrik se následně vrátil z druhého místa, kde byly kamiony naložené troskami.

Všechno jejich vybavení včetně filmového materiálu bylo zabaveno. Oba se pak vrátili na základu a poté byli letecky převezeni do Washingtonu, kde jim bylo stručně řečeno, že o celé záležitosti nesmí mluvit, a že nic neviděli.

Jim Ragsdale tvrdil, že byl přímým svědkem mimozemšťanů a jejich plavidla. Svá tvrzení se poprvé objevily v knize The Truth About the UFO Crash at Roswell (1994). Tvrdil, že zatím co kempoval 48 km severně od Roswellu, viděl nad hlavou proletět objekt a následně jeho pád.

Když dorazil na místo dopadu objektu, viděl, že je plavidlo částečně zaraženo v zemi. Blízko plavidla ležela asi 1,2 až 1,5 vysoká mrtvá těla. On a jeho přítelkyně si odvezli několik trosek ve svém džípu. Z místa odjeli hned po té, co se objevila armáda.

Walter Haut byl tiskovým mluvčím 509. bombardovací eskadry. Byl též autorem původního tiskového prohlášení, ve kterém se tvrdilo, že RAAF našlo létající disk. V roce 2002 přiznal, že byl též přímým svědkem události, a že viděl vesmírnou loď a mimozemská těla.

Generál Roger M. Ramey navrhl, aby byla vydána tisková zpráva, protože místní obyvatelé již věděli o místně nehody a byla obava, že by mohli přijít na to, že existuje i druhé místo, kde byly mnohem větší trosky lodi. V plánu bylo tedy uznat první místo havárie a tím odvést pozornost od druhé místa. Též tvrdí, že jej Blanchard vzal do hangáru RAAF číslo 84 a ukázal mu kosmickou loď. Vypadla jako kovová a měla vejčitý tvar přibližně 3,7 až 4,6 metrů na délku a 1,8 metrů na šířku. V hangáru též viděl dvě těla velká přibližně 1,2 metru. Těla měla velké hlavy a byla zakryta plachtou.

Слични написи