Најстариот доказ за тригонометријата на 3700 години стара вавилонска таблета

13 30. 01. 2018
6-та меѓународна конференција за егзополитика, историја и духовност

Vědci říkají: „Tabulka obsahuje nejen nejstarší trigonometrický zápis na světě, je to také jediný zcela přesný trigonometrický výklad, protože Babylonský přístup k aritmetice a geometrii je velmi odlišný od našeho. To znamená, že má velký význam pro náš moderní svět.“

Staří Babyloňané, kteří obývali současný Irák přibližně od roku 4000 př.n.l., byli považováni za jednu z nejpokročilejších starověkých společností, které kdy žily na Zemi. Pravděpodobně jsme dosud netušili, jak byli pokročilí, než jsme našli první tabulku, která zjevně ukazuje, jak Babyloňané překonali starověké Řeky nejméně o 1000 let ve zvládnutí trigonometrie.

Australští vědci se domnívají, že konečně dekódovali nápisy na 3 700 let staré Babylonské tabulce, označované jako Климптон 322. Je relativně dobře zachovalá, pouze levý okraj tabulky je přerušený. Zpráva napsaná na hliněné tabulce demonstruje a potvrzuje, že starověcí Babyloňané znali již nejméně tisíc let před starými Řeky trigonometrii (studium trojúhelníků) a ukazují sofistikované starověké matematické poznatky, které nám zatím zůstávaly skryté.

Předpokládá se, že tato malá tabulka pochází ze starověkého sumerského města Larsa a byla objevena na počátku 20. století v jižním Iráku archeologem, akademikem, diplomatem a obchodníkem se starožitnostmi Edgarem Banksem, osobou, podle níž byla vytvořena fiktivní postava Indiana Jonese. V současné době je babylonská tabulka uchována v knihovně vzácných knih a rukopisů Columbia University v New Yorku.

Tabulka obsahuje četné znaky napsané na povrchu ve starém klínovém písmu, se čtyřmi sloupci a 15 řadami čísel, které jsou v původní šedesátkové poziční soustavě, namísto desítkové soustavy, který používáme dnes. Čísla popisují sekvenci 15 pravoúhlých trojúhelníků, ve kterých jedna odvěsna zůstává a druhá s ní shodná a pak se ve 14 krocích postupně zmenšuje. Tím se postupně zmenšuje úhel mezi přeponou a neměnnou odvěsnou.

Navíc vědci tvrdí, že tabulka Plimpton 322 původně měla šest sloupců a pravděpodobně musela sestávat z 38 řad klínopisných znaků. Je to fascinující matematická práce, která ukazuje bezpochyby genialitu tvůrce. Nová studie, kterou napsali Dr. Mansfield a profesor Norman Wildberger, je publikována v oficiálním žurnálu Mezinárodní komise pro historii matematiky – Historia Mathematica (ICHM).

Díky studiu babylonské matematiky a zkoumání různých možných historických interpretací babylonské tabulky existuje jedna „široce přijímaná“ teorie, že tabulka byla určena jako pomoc učiteli při kontrole řešení kvadratických problémů.

Nicméně Mansfield a Wildberger věří, že tabulku lze považovat za starou kalkulačku pro soustavu trigonometrických rovnic.

Poznámka překladatele – Babylonská matematika

V současnosti je přeloženo několik set tabulek s matematickými texty. Na rozdíl od Řeků, kteří dávali přednost geometrickému řešení úloh, Babyloňané preferovali algebraické řešení – numerické výpočty. Na rozdíl od naší dekadické soustavy používali šedesátkovou poziční soustavu. (Základem desítkové soustavy je 10, šedesátkové 60*.) Výhodou této soustavy je, že 60 má 12 dělitelů, tedy mnoho zlomků je jednoduchých, což usnadňuje např. krácení zlomků.

Dodnes používáme tuto soustavu pro měření času a úhlů. (Hodina má 60 minut, kruh dělíme na 360 stupňů.) Také nám zůstalo množství ‚tucet‘ = 12 = 60/5 a kopa = 60.

Nevýhodou této soustavy je, že má znaky pro 60 číslic, výhodou je zápis velkých čísel méně znaky, než v desítkové či binární soustavě. Lze pouze dedukovat, že tento základ byl zvolen proto, že jsme ho převzali od mimozemšťanů, nebo že rok trval kdysi na Zemi 360 dnů. Jiné teorie říkají, že mimozemšťané měli na rukou a nohou po 6 prstech. Prstů na rukou měli právě tucet…

Indické Védy se zmiňují o kalendáři, kde rok měl 360 dnů a dělil se na 12 měsíců po 30 dnech. Podle Velikovského knihy „Světy v kolizi“ se rok prodloužil o 5 a ¼ dne po dávné kosmické kolizi. Starý perský,egyptský, asyrský a babylonský rok měly také 360 dnů. Také Mayové měli rok o 360 dnech, ke kterým přidávali 5 dnů, považovaných za „neblahé‘.**

Z toho lze usuzovat, že rok o 360 dnech platil kdysi na celém světě a přibližně ve stejné době bylo přidáno 5 dnů a každé 4 roky ještě šestý den, aby se dosáhlo souladu s astronomickými údaji.

Poznámka korektora

*) Tak jako desítková soustava nemá znak pro desítku (skládá se ze dvou znaků 1 a 0), tak ani babylonská poziční soustava neměla znak pro šedesátku (také se psala jako 10, stejně jako ve dvojkové soustavě 10 znamená dvojku – jsou jen nuly a jedničky). Nejvyšší jednomístná číslice tedy bylo jejich 59. Šedesát jich bylo včetně nuly.

**) Dokonce i dnešní bankovní rok ignoruje  těch 5 a ¼ dne a v podstatě kopíruje ten védský.

Слични написи